Má cesta víry, aneb kapela je na světě.

Ahoj všem :-). Touto rubrikou bych vám chtěl popsat, jakou cestou si mě Bůh vedl až k natočení 2. CD naší kapely My Revolution. Hodně lidí pořádně neví jak to s tou vírou máme a jestli teda jsme křesťani nebo ne, zde se dozvíte víc. Začnu tím jak jsem potkal jednoho chlapíka co si říká Bůh :-). A ještě jedna poznámka - z češtiny jsem měl ve 3. třídě trojku, takže se moc prosím nezabývejte tím jak to je napsané :-).

Už od malička jsem trpěl pocitem, že chci dokázat něco velkého, být tím rytířem co bude konat velké činy. V mém dospívání se tato touha přetransformovala do fotbalu. Začal jsem hrát fotbal a chtěl jsem být nejlepší. Celkem se mi dařilo a tak jsem přestoupil do lepšího klubu atd. Tímto bych vás nechtěl zatěžovat, takže to zkrátím. Začal jsem žít životem frajírka, co si chce užívat, přesto jsem cítil velkou prázdnotu někde vzadu, furt to nebylo ono, furt jsem nebyl šťastný a pak přišel den D.

Jednoho dne za mnou přišel brácha, že jestli bych nechtěl jet na tábor na dva dny zahrát Asterixe a Obelixe. Samozřejmě mi to přišlo totálně ujeté, měl jsem milióny důležitějších starostí a radostí, ale nakonec jsem se nechal překecat. Ten den mi změnil život, poznal jsem své povolání - práci s dětma (studuju na učitele), byl jsem z toho opravdu na větvi. Nikdy jsem nic podobného nezažil a tak jsem si řekl, že se s těma lidma musím ještě potkat, protože mi s nima bylo neobyčejně dobře. Přišli mi jako z jiného světa, vlastně mi přišli divní a to se muselo prozkoumat!

A tak jsem zkoumal a zkoumal až mě to totálně dostalo, úplně jsem tomu propadl, už jsem nemohl žít ten nudný život, chtěl jsem být jako oni. Můj bratr začal tehdy chodit do schóly a protože jsem taky hrál na kytaru a on byl furt lepší a lepší a já viděl jak už mi kvalitativně utíká, tak jsem si řekl, že chci taky tak hrát, půjdu do schóly. Můj brácha je moje dvojče, takže zde se přirozená rivalita prostě objevuje. No a když jsem byl v té schóle tak jsem si řekl, že bych mohl jít ke zpovědi a tak to začalo. V ten moment jsem vůbec netušil jaké se mnou má Bůh plány, ale kdybych to věděl, tak bych to vzal všema dvaceti prstama :-).

Ve schóle jsem se naučil hrát pořádně na kytaru a postupně se nám podařilo založit s bratrem kapelu, ta se jmenovala Revolution a tam kdesi jsem Bohu udělal nabídku, řekl jsem Mu, ať jde zpívat s nama, že Ho zvu do kapely. A tak začalo pomalu růst něco většího. Hráli jsme po zábavách různé písničky, já byl hlavně kytarista, vůbec jsem nezpíval, jenom nějaké pomocné hlasy. V ten moment Bůh zasáhl do naší kapely. Brácha odešel z kapely a to týden před koncertem. Byli jsme postaveni před jasnou volbu. Buď zaspívám celý koncert, což znamenalo naučit se zpívat 12 songů za 7 dní, nebo to zabalit. Rozhodl jsem se to odzpívat a výsledek byl velmi špatný :D. A aby toho nebylo málo, náš basák se rozhodl, že taky končí. Zůstali jsme dva, teda vlastně 3, já a náš bubeník Patrik a Bůh. Po určité době jsme se rozhodli, že necháme Revolution zemřít. A skutečně jsme se rozpadli. Bůh nás nechal zemřít aby nás mohl znovu vzkřísit a to skutečně udělal a dal nám nové "tělo".

Má touha nezmizela, protože někde vzadu jsem tušil, že Bůh má plán. O vánocím mi jen tak napsala jedna kamarádka, že její bratránek hraje na basu a tak jsem za tím klučinou jel a zjistil jsem, že má obrovský talent, tím klukem byl náš 1. basák Matouš Ptáček. Poté se mi taky ozval náš nový kytarista Olda Sáblík a tak si nás Bůh poskládal a dal nám úplně novou úlohu. Kapelu jsme přejmenovali na My Revolution, já se začal učit zpívat a pak se začaly dít věci.

Jednoho dne jsem ráno ležel v posteli a hlavou mi letěly slova, musel jsem je zapsat. Tu písničku jsme nikdy nehráli, ale následovaly další a další a ani sám nevím, kde se všechny braly, ale teď věřím, že si nás Bůh začal vést. Věřím, že to byly dary od Boha a nechtěl jsem ho zklamat, vlastně to byla vášeň - musel jsem psát dál a dál. A Bůh si nás vedl dál a dál a my jsme se čím dál více stávali kapelou co tvoří. Nakonec jsme natočili 1. CD s názvem Hey You(odkaz na CD zdarma) (2012).

Následovalo velice těžké období velké krize. Postupně jsme museli poznat to, že nejsme dokonalí a naučit se respektovat druhé, ale o tom možná někdy jindy, důležité je, že jsme obstáli a vyšli jsme daleko silnějšími, Bůh si nás připravil pro další cestu. V sprnu vydáváme druhé CD, změnili jsme studio, makali jsme na sobě, odhalovali jsme co neumíme, v čem nejsme dobří a výsledek už posoudíte příští měsíc (spren 2015) sami.

V této rubrice se budu snažit pravidelně přispívat. Mým hlavním záměrem je zpřístupnit vám naše anglické texty a vysvětlit o čem jsou.

Jestli jste dočetli až sem, moc děkuju, za odměnu si můžete shlédnout třeba jeden z nášich klipů :-).