Ovečka

Minulý rok jsem prožil dost hezké velikonoce. A ačkoliv je to už rok, pěkně se mi vryl do hlavy jeden zážitek. Šel jsem tehdy a myslím, že to bylo buď na zelený čtvrtek, anebo velký pátek z bazénu. Připravoval jsem se totiž tehdy na přijímačky na sportovku, tak jsem musel chodit plavat. Toho dne mám taký pocit, že jsem na dojel na bazén a zjistil, že je zavřeno. Byl to pro mě vyhozený čas. Musel jsem tedy čekat na vlak, který mě doveze zpátky domů. Celkově to bylo myslím více než přes hodinu vyhozeného času. Pak se mi, ale stala taková zajímavá událost.

Šel jsem z vlaku, když v tom jsem potkal OVEČKU. Roztomilou a určitě hodnou, ale byl tu jeden problém. Byla na cestě, tam by ji mohlo přejet auto,nebo něco takového. Nějak se jí podařilo dostat se přes plot, nebo spíše pod plotem, ale nazpátek už se dostat nemohla. Říkal jsem si, že bych ji mohl pomoct a třeba ji přes plot hodit, tam by byla zase šťastná, ale nedala se. Bála se mě, ostatně ani se jí nedivím - neznala mě. Bála se mě a to hodně. Já bych jí jen pomohl vrátit se domů. Nakonec jsem to vzdal a šel jsem dál, ale jedna věc mi byla jasná. A je stále - to já jsem ta ovečka.