Budoucnost?

Dnešním rokem jsem začal studovat novou výšku(něco jako učitelství tělocviku). Je to celkem náročné a tak mám co dělat, abych to nějak zvládal. Přesto jsem vděčný, že mám v životě aspoň nějaký směr:-)...

Jednou jsem udělal strategicky velkou chybu :-)... a sice poslouchal jsem jednoho spolužáka, který je už ve vyším ročníku. Začal povídat o tom co nás čeká, že to nebude taká sranda jak teď, a že se vyhazuje na těch a na těch předmětech atd. atd. . Určitě to znáte:-)... V tom okamžiku mě přepadl trochu strach a takový ten pocit, že to nemůžu nikdy zvládnout.

A tady se dostáváme k tomu co jsem vám chtěl sdělit:-). Celý život nás to provází.

-Ve školce ti říkají - "Počkej až půjdeš do školy, to už nebude taková sranda".

-Na prvním stupni - "Počkej až budeš na druhém stupni, tam už budeš mít na každý předmět jinou učitelku a nebude to už tak lehké".

-Na druhém stupni-"Počkej až budeš na střední, základka to je leháro".

-Na střední-"Počkej až budeš maturovat, to se budeš muset naučit všechno co jsi studoval tady ty 4 roky".

-V maturitním ročníku-"Počkej až budeš na výšce, to bude každé zkouškové jak maturita, někdy dokonce zkouška".

-V prváku na výšce-".......".

-Státnice- "Počkej až budeš makat, konec volnosti".

-Práce-"Počkej až ti bude 50"

.

.

.

???

Lidi:D, kde tohle skončí? Vždyť nás furt straší a zatím jsme to nějak zvládli:-). Proto navrhuju neřešit to, vždyť nás to jen odtahuje od toho, aby jsme si užili právě to co máme:-).... Žíjme tedy přítomností - věřím, že až příjde ten správný čas s Boží pomocí to všecko zvládnem:-)...R.